AUTOKEMPINK OSIKA
© AUTOKEMPINK OSIKA 2017
Autokempink Osika - PROVOZOVATEL
- KONTAKTNÍ ADRESA
- INFORMACE

ASOCIACE technických sportů
Nová Bystřice z.s.
Mírové nám. 59
378 33   Nová Bystřice
IČ: 60816236, DIČ: CZ60816236

Provozovna: 
středisko 002 Autokempink Osika

č.tlf.: +420 384 386 157

kemp@kemposika.cz
Home O nás Kontakty Ubytování Podniky (firmy) Recepce Služby Ceníky Informace Galerie Okolí Odkazy
Okolí
Dominantou krajiny a nejvyšším vrchem Novobystřické vrchoviny je Vysoký - zvaný též Markův kámen (738 m.n.m.)
u Kunžaku, cca 8 km od autokempinku osika. Dalšími známými vrchy jsou např. Větrov u Mýtinek (713,5 m.n.m.),
Bukový vrch u Stálkova (720,9 m.n.m), Jelení vrch u Kláštera (708,6 m.n.m.) - Kde je v letní sezóně zpřístupněno
k prohlídce několik objektů bývalého hraničního opevnění, vrch Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (699,6 m.n.m.)
- místo, blízko něhož leží tzv. Trojmezí - bod označující historické hranice Čech, Moravy a Rakouska.

Systematické osidlování oblasti začalo poměrně pozdě, nekdy na počátku 12. století. Existují ale archeologické
nálezy, které v této oblasti dosvědčují již přítomnost římských legií. Dále je zde možno nalézt I slovanské mohyly
z 9. Století. Ale až ve 12. století vznikají první osady a města jako např. Jindřichův Hradec, Slavonice, Nová Bystřice apod.
Oblast získává mocný rod Vítkovců a nejvýznamnějším centrem oblasti se stává Jindřichův Hradec. Vítkovci zde vládli
až do počátku 17. století, kdy vymřeli po meči a hradecké panství získává rod Slavatů.

Bystřické panství s Landštejnem získal po Vítkovcích rod Krajířů z Krajku a nesmazatelně se zapsal do historie Novobystřicka.
Krajířové se již od počátku věnovali budování rybníků, provedli rozsáhlou rekonstrukci hradu Landštejna, založili klášter
Pod Landštejnem apod.

Oblast značně utrpěla za husitských výbojů, kdy byla např. do základů vypálena Nová Bystřice, zničeno bylo také několik
osad, např. Pfaffenschlag u Starého Města pod Landštejnem apod.

Další těžkou zkouškou pro oblast byla třicetiletá válka, po které nastává úpadek oblasti a velké zbídačení obyvatelstva.

Po 1. světové válce a zejména po vyhlášení samostatného Československé republiky, dochází zde, vzhledem
k národnostnímu složení, kdy většina obyvatelstva se hlásí k německé národnosti, k národnostním třenicím a velká
část oblasti je v rámci tzv. Sudet připojena v roce 1938 k německé Říši. Nastává doba tvrdé persekuce českého
obyvatelstva a jeho násilného poněmčování, a to zejména v Jindřichově Hradci, ale I na jiných místech. Byly rušeny
české školy a Čechům bylo např. zakázáno se do Jindřichova Hradce stěhovat. Mnoho lidí bylo posláno
do koncentračních táborů, zejména židů.

V průběhu 2. světové války byla na Hradecku také svedena letecká bitva amerických a německých letadel.

Po 2. světové válce, v květnu 1945, je obnoven okres Jindřichův Hradec v původním rozsahu, jenž byl za okupace zrušen.
Německé obyvatelstvo je, na základě Benešových dekretů, vyhnáno a oblast osidlují obyvatelé z vnitrozemí. Po únoru
   1948 provedly, komunisty ovládané akční výbory národní fronty, rozsáhlé čistky a do všech významných funkcí byli
     dosazeni komunističtí exponenti a byla zlikvidována ostatní politická konkurence. Řada velkých podniků byla
       znárodněna a nastává pro oblast jedno z nejhorších období v její dosavadní historii. Řada vesnic je zbořena, např. Romava,
       Rajchéřov, Staré Hutě, Košťálkov, Dětříš, Kuní, Mnich, Obora a jiné, je zlikvidováno i několik památek, např. unikátní
       barokní kostel sv. Michala v Rajchéřově, klášter paulánů v Kláštěře (zbyla jen kaple), kostel v Mnichu atd., řada dalších
       památek je poničena, např. Zámek v Nové Bystřici, zaniká řada usedlostí a je vztyčena tzv. železná opona. Nastává
       odliv obyvatelstva, oblast se mění v zapomenutý kout naší vlasti.

    Teprve rok 1989 a následující roky znamenají mírný obrat k lepšímu. Padá železná opona, oživuje se příhraniční spolupráce
  s rakouskými sousedy, oživuje se turistika apod.
Pokračuj na kulturní památky